Hamburg – od září 2025 žije šar-piíka Mei v útulku „Hamburské ochranářské sdružení z roku 1841“ na Süderstraße poté, co byla spolu s dalším psem zachráněna z zanedbaného bytu. „Oba byli naprosto podvyživení a v špatném celkovém stavu,“ vypráví ošetřovatelka Maraike Steller v rozhovoru pro TAG24 . Od té doby čeká psí na nový domov, ale najít jí vhodnou rodinu se ukazuje obtížné.

Při tom ukazuje Mei, jejíž jméno v němčině znamená „krása“, neobvykle otevřenou a přátelskou povahu pro šar-peiho.

Plemeno bylo původně vyšlechtěno jako čínský bojový pes a obvykle je vůči lidem i ostatním jedincům spíše nedůvěřivé.

Mei je výjimkou: „Když někoho zná, moc se těší na lidi, chce si s nimi hrát a mazlit se,“ vypráví Maraike, její současná opatrovnice. S ostatními psy i kočkami se také podle sympatie dobře sžívá.

Její zdravotní problémy však ztěžují umístění. Tři zájemci již odstoupili, protože náklady na léky a speciální krmivo byly pro ni příliš vysoké.

Mei trpí následky šlechtitelských zneužívání: její uši jsou silně zkroucené, oční záhyby jí zúžují zorné pole a krátký čenich ztěžuje dýchání. Navíc má takzvanou „šar-pei horečku“, chronické autoimunitní onemocnění, které se projevuje záchvaty vysoké horečky a omezenou pohyblivostí.

Navzdory všemu je Mei pes „ke zamilování“, který dokáže naplno užívat život, když se jí daří. „V pozitivních fázích má opravdu dobrodružného ducha. Chce ven, objevovat svět a zažít něco se svým člověkem,“ říká Maraike. Kdo se na ni otevře, získá věrnou, láskyplnou a výjimečnou společníkyni, „která také nechce být celý den litována“.

Maraike si pro Mei přeje lidi, u kterých může být prostě taková, jaká je. „Ne jen jako plyšová hračka, ale jako samostatná osobnost, kterou respektují.“ Protože jedna věc dělá z Mei typického šar-peiho – její osobnost.

„Mnoho lidí očekává psy, kteří jim od rána do večera štěkají. Mei naopak říká: ‚Dělám si svoje, je fajn, že jsi poblíž.‘“

Podle kvalifikované trenérky psů taková očekávání obecně ztěžují umisťování psů. „Ráda bych viděla, že lidé mají zase více zdravého vnitřního pocitu a trochu rozumu, a že všechno není tak přehnaně nadhodnocené,“ říká pečovatelka.

„Často sem lidé přicházejí s představami, které nikdo nesplní. Myslí si, že pes musí být dokonalý. Většina už nevidí, že na vztahu se musí pracovat a že je potřeba se spojit.“

Mnoho zájemců se řídí roztomilými obrázky, aniž by se vážně zaměřili na potřeby a vlastnosti psů: „To je vlastně velmi smutné!“ Většina psů z útulků má totiž těžké minulosti, jsou vystrašené, nevycvičené nebo zanedbané.

Je tedy o to krásnější sledovat vývoj právě těchto psů a vidět, jak nakonec najdou nový domov a mohou tam znovu začít od začátku. Více informací o Mei najdete na hamburger-tierschutzverein.de.