Největší pavučina na světě? Vědci učinili spektakulární objev v jeskyni

Od Takise Tsafose

Atény – v odlehlé jeskyni na hranici mezi Řeckem a Albánií vědci podle vlastních údajů objevili dosud největší známý komplex pavučiny na světě. Jak uvádí mezinárodní tým v odborném časopise „Subterranean Biology“, síť pokrývá plochu přibližně 106 m² a hostí více než 111 000 pavouků.

V odlehlé jeskyni na hranici mezi Řeckem a Albánií vědci podle vlastních údajů objevili dosud největší známý komplex pavučin na světě.
V odlehlé jeskyni na hranici mezi Řeckem a Albánií vědci podle vlastních údajů objevili dosud největší známý komplex pavučin na světě.  © Marek Audy/Urak et al. 2025, Subterranean Biology, CC BY 4.0/dpa

Obrovská síť se vine podél skalních stěn průchodu zvaného Sírová jeskyně a skládá se z nesčetných kuželovitých částí. Vědci uvádějí, že se jedná o druh mozaikové sítě, kterou společně vybudovaly dva odlišní druhy pavouků – dosud nepozorované chování.

Kolonie se skládá z přibližně 69 000 jedinců rozšířené a v střední Evropě také výskyté domácí rovnoboké pavouka (Tegenaria domestica) a dalších 42 000 jedinců druhu Prinerigone vagans, patřícího do čeledi baldachínových pavouků. Oba druhy jsou obvykle samotářské a většinou se vyskytují v blízkosti lidských sídel.

První autor István Urák ze Sapientia University v rumunském Sfântu Gheorghe předpokládá, že extrémní podmínky v temném, silně sírovém prostředí podporují toto neobvyklé soužití.

Kolonie pavouků se skládá z jedinců domácí rovnoboké (Tegenaria domestica) a druhu Prinerigone vagans, který patří do čeledi baldachínových pavouků.
Kolonie pavouků se skládá z jedinců domácí rovnoboké (Tegenaria domestica) a druhu Prinerigone vagans, který patří do čeledi baldachínových pavouků.  © Marek Audy/Urak et al. 2025, Subterranean Biology, CC BY 4.0/dpa

Síť hostí více než 111 000 pavouků

Více než 111 000 pavouků by mělo žít v megapavoučím síti.
Více než 111 000 pavouků by mělo žít v megapavoučím síti.  © Marek Audy/Urak et al. 2025, Subterranean Biology, CC BY 4.0/dpa

V jeskyni, jejíž vstup se nachází na řecké straně hranice, panuje trvale tma. Sírová voda protéká celou hlavní chodbou jeskyně s celoroční teplotou přibližně 26 °C.

Pavouci chytají ve svých sítích komáry, které se živí mikrobiálními biofilmy rostoucími na stěnách jeskyně.

Genetické analýzy ukazují, že jeskynní pavouci se výrazně liší od svých příbuzných mimo jeskyni – jak v genetickém materiálu, tak ve složení jejich mikrobiomu. Vědci hovoří o možném adaptačním procesu na podzemní prostředí.

Tým doufá, že se podaří chránit citlivou kolonii, i když se jeskyně nachází v přechodném území, jak uvedl řecký rozhlas (ERT).