Autor: Matthias Röder

Vídeň (Rakousko) - Rakouský spolkový prezident Alexander Van der Bellen (80) oficiálně pověřil pravicově populistickou FPÖ sestavením vlády. Hlava státu to oznámila na tiskové konferenci ve Vídni .

Předseda strany Herbert Kickl (56) by měl zahájit jednání s konzervativní ÖVP, řekl Van der Bellen. To by znamenalo, že FPÖ by mohla poprvé převzít kancléřský úřad v Rakousku.

Země potřebuje životaschopnou vládu, zejména v současné mimořádně obtížné hospodářské situaci. Kickl ho v rozhovoru ujistil, že si je jistý, že roli kancléře zvládne, řekl Van der Bellen. "Respekt k hlasům voličů vyžaduje, aby spolkový prezident ctil většinu", i když on sám může mít jiná přání a představy. "Tento krok jsem neučinil lehce," řekl.

Setkání Van der Bellena s Kicklem, které trvalo asi hodinu, provázely protesty. Před prezidentskou kanceláří pochodovaly stovky demonstrantů, kteří varovali před velkým posunem doprava.

FPÖ zvítězila v zářijových parlamentních volbách se ziskem necelých 29 procent hlasů. S pravicovými populisty zpočátku nikdo nechtěl vládnout. Jednání o vládě složené ze středových stran však ztroskotala.

Poté, co kancléř Karl Nehammer (52) o víkendu oznámil svou rezignaci, ÖVP změnila kurz. Deklarovala ochotu sestavit vládu jako mladší partner FPÖ. Konzervativní ÖVP a pravicová FPÖ již tvořily koalice v letech 2000 a v letech 2017 až 2019 - byť pod vedením ÖVP v čele vlády.

Obě strany by se však nejprve musely znovu dohodnout na vládním programu. Zdá se, že názory obou stran se do značné míry shodují v otázkách, jako je migrace a daně. Mezi promoskevskou a k EU kritickou FPÖ a ÖVP však existují rozdíly v otázkách, jako je zahraniční a bezpečnostní politika.

Předseda Fiskální rady Christoph Badelt (73) pro ORF uvedl, že zcela otevřené jsou i společné koncepty pro překonání hluboké rozpočtové krize.

Je otázkou, zda by nový kancléř z FPÖ chtěl začít s nepopulárními úspornými opatřeními nebo zvyšováním daní, pokračoval Badelt. "Všichni nevíme, co by FPÖ byla skutečně ochotna udělat, až skutečně dojde na konsolidaci rozpočtu." Rakousko nutně potřebuje reorganizovat svůj rozpočet, aby se vyhnulo proceduře EU týkající se deficitu.

Rozpočtová pravidla EU stanoví, že rozpočtový schodek v zemích EU nesmí překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Úroveň dluhu by rovněž neměla překročit 60 % HDP. Evropská komise očekává, že Rakousko bude mít v letech 2025 a 2026 rozpočtový deficit ve výši přibližně 3,6 %.

Hlava státu, bývalý lídr Zelených, ve svých prohlášeních opakovaně zdůrazňoval, že zajistí "podle svého nejlepšího vědomí a svědomí", aby byly i nadále dodržovány základní kameny demokracie - zmínil právní stát, dělbu moci, svobodná a nezávislá média a členství v EU.

V rozporu se zvyklostmi Van der Bellen nepověřil FPÖ, stranu s největším počtem hlasů, úkolem sestavit po parlamentních volbách vládu.

Vzal v úvahu, že žádná z ostatních stran nechtěla s FPÖ pod Kicklem vytvořit koalici a že takový mandát by podle něj znamenal jen "prázdné kilometry".

Před několika dny však koaliční rozhovory mezi ÖVP, SPÖ a liberální Neos po týdnech jednání ztroskotaly. Rychle skončil i pokus o dvoustrannou koalici mezi ÖVP a SPÖ. Karty se tak znovu zamíchaly.