Kodaň/Washington D.C. – Možná převzetí Grónska Spojenými státy by mohlo NATO těžce prověřit .

Jako součást dánského království je ostrov Grónsko s přibližně 57 000 obyvateli zároveň i územím NATO – podobně jako Spojené státy. Prezident USA Donald Trump (79) krátce po velkém útoku na Venezuelu opět zdůraznil, že USA by z důvodů „národní bezpečnosti“ také potřebovaly Grónsko. Tím se podnítily obavy z možného interního konfliktu v NATO.

Protože prodej ostrova USA byl jak Dánskem, tak autonomní vládou Grónska dosud vyloučen, musely by si USA dánské arktické území pravděpodobně přivlastnit vojenskou silou. To by vytvořilo historickou situaci, kdy by jedno členské státy NATO napadlo jiné členské státy NATO.

Ozbrojený útok na člena NATO je v Severské smlouvě jasně upravený jako případ kolektivní obrany: „Strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok na všechny“, uvádí článek 5. V takovém případě by ostatní partneři NATO museli napadenému členu poskytnout pomoc k obnovení bezpečnosti území NATO.

Na dotaz TAG24 , zda a do jaké míry je potenciální útok jednoho člena NATO na jiného člena NATO v Severské smlouvě upraven, NATO v pondělí odkázalo pouze na již známou Severskou smlouvu. V ní však ozbrojený útok mezi spojenci není výslovně zmíněn.

Zůstává otázka: „Co kdyby?“

Je třeba zdůraznit, že všechny státy NATO se podle smlouvy zavázaly „každý mezinárodní spor, do kterého jsou zapojeny, řešit mírovou cestou tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost“ (článek 1).

Pokud by spor o Grónsko přesto eskaloval do vojenského konfliktu, neuplatnil by se článek 5 Severoatlantické smlouvy, uvedl politolog Carlo Masala (57) z Univerzity Bundeswehry v Mnichově na začátku roku 2025, poté co Trump již před nástupem do druhého funkčního období uvažoval o převzetí Grónska.

Masala řekl pro Bild: „NATO nemá žádné mechanismy pro řešení sporů mezi svými členy. Článek 5 platí jen pro útok na člena NATO ze strany nečlena NATO.“

Místo toho se expert odkázal na článek 42 (odstavec 7) smlouvy EU, podle níž členské státy EU v případě ozbrojeného útoku na území členského státu „poskytnou napadenému partnerovi veškerou možnou pomoc a podporu“ – podobně jako v případě NATO, avšak mezi státy EU.

Federální ministr zahraničí Johann Wadephul (62, CDU ) během své návštěvy Litvy v pondělí řekl něco jiného: „Grónsko je, stejně jako Faerské ostrovy, součástí dánského království a protože Dánsko patří do NATO, bude také Grónsko v zásadě bráněno NATO.“

Závěr: Útok USA na Grónsko by byl – jak řekl kancléř Friedrich Merz (70, CDU) – mimořádně „komplexní“.

Nebo jak to řekla dánská premiérka Mette Frederiksen (48) pro stanici „TV2“: „Kdyby Spojené státy napadly jiný členský stát NATO, bylo by vše u konce. I samotné NATO a tím i bezpečnost, která existuje od konce druhé světové války.“

Je nepravděpodobné, že by se části NATO postavily proti nejsilnějšímu partnerovi, USA, aby bránily Grónsko v beznadějném boji. Stejně tak se zdá nereálný ozbrojený konflikt mezi EU a USA, vzhledem k tomu, že velká část členských států EU jsou zároveň členy NATO. Obě předpoklady by vedly k obrovskému střetu zájmů.

Vzhledem k současné nejistotě by se partneři NATO měli co nejdříve snažit vytvořit jasnost pro případ, že by se zvýšily územní ambice americké vlády.