Vědci jsou si jisti: obří jaderná bomba může okamžitě zastavit změnu klimatu
Rochester (New York/USA) - Složité problémy mají často velmi jednoduchá řešení. Výzkumník z USA nyní představil své úvahy o tom, jak lze změnu klimatu ještě zastavit. Jeho nápad: jaderná bomba.
Vědec Andy Haverly z renomovaného Rochesterského technologického institutu (RIT) navrhuje odpálit obří jadernou bombu pod hladinou moře. Vědec své myšlenky umístil na platformu ResearchGate.
Myšlenka je jednoduchá: vzít velkou bombu, zakopat ji na mořském dně do čedičové horniny a poté jadernou bombu odpálit.
Roztříštěný čedič by se pak dostal do atmosféry a uvolnil prvky, jako je hořčík a vápník. Při reakci s CO2 v atmosféře by tyto sloučeniny během několika měsíců spadly na zem jako neškodný vápenec. Tolik k teorii.
Tento efekt je znám již delší dobu: Vědci tento jev nazývají Enhanced Rock Weathering (ERW) - v hrubém překladu: zrychlené zvětrávání hornin. Jde o proces, který probíhá i v přírodě, ale trvá mnohem déle a lze jej pozorovat při přirozeném zvětrávání některých druhů hornin.
Vědec Andy Haverly o plánech na výrobu jaderné bomby: "Proti stupňující se hrozbě klimatických změn je třeba přijmout inovativní a rozsáhlá opatření."
Zvýšené zvětrávání hornin (ERW) může rychle vázat uhlík.
Vědec Andy Haverly to spočítal: Vědec vypočítal, že jedna tuna čedičového prachu v atmosféře může vázat až 0,28 tuny CO2. Každý rok vypustíme na celém světě přibližně 36 gigatun CO2.
Pokud by se nám podařilo do atmosféry vypustit 3,86 bilionu tun čedičového prachu, mohli bychom zvrátit emise za posledních 30 let, uvádí Andy Haverly. Zní to tak jednoduše.
Odvážný plán má však i slabiny, ví výzkumník. Potřebná jaderná bomba by svou ničivou silou převýšila vše, co bylo doposud. Potřebovala by výbušnou sílu přesahující jednu gigatunu, tedy asi 1600krát větší než nejsilnější jaderná bomba, která kdy byla sestrojena - nechvalně proslulá bomba Car, která byla odpálena v Sovětském svazu v roce 1961.
Navíc nikdo nedokáže říci, jaký vliv bude mít 3,86 bilionu tun čedičové horniny (těžké jako 64 000 Cheopsových pyramid) na atmosféru, mohla by nastat jaderná zima a v jejím důsledku by se mohla zhroutit produkce potravin na celé planetě.
Tento přístup se může zdát radikální. Vědec Andy Haverly je však přesvědčen: "Může to být nejefektivnější řešení, jak v blízké budoucnosti čelit klimatickým změnám." Je zapotřebí dalšího výzkumu.