Izrael - Izraelské jednotky v Pásmu Gazy po dočasném selhání dohody o příměří zesílí útoky proti islamistickému Hamásu v uzavřené pobřežní oblasti.

Náčelník generálního štábu Ejal Zamir nařídil rozšířit pozemní ofenzívu na další oblasti, oznámila armáda.

Zprostředkující státy Katar a Egypt oznámily, že zvýší své úsilí o obnovení nepřímých rozhovorů mezi oběma válčícími stranami o příměří.

Hamás tyto snahy uvítal a prohlásil, že je ochoten "okamžitě zahájit kolo nepřímých jednání s cílem dosáhnout dohody o sporných bodech". Cílem je "trvalé příměří a úplné stažení" armády.

Veškerý vývojválky v Gaze, Libanonu a Izraeli naleznete zde ve zpravodajském přehledu TAG24.

"Jsme uprostřed silné a neúnavné operace," prohlásil podle armády velitel izraelské armády během návštěvy vojáků v jižní části bojující pobřežní oblasti.

Ofenziva má pokračovat, dokud nebudou "vytvořeny podmínky pro návrat rukojmích a rozhodnou porážku Hamásu", uvedl.

Teroristická organizace nyní ztrácí kontrolu nad pásmem Gazy. Zamir neuvedl žádné podrobnosti.

Izraelský ministr obrany Israel Katz již dříve uvedl, že dal armádě pokyn, aby pokračovala v postupu v pásmu Gazy a dosáhla všech deklarovaných válečných cílů "bez ohledu na jakákoli jednání".

Německý kancléř Friedrich Merz vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby zvýšil nouzovou pomoc pro palestinské civilní obyvatelstvo v pásmu Gazy.

V návaznosti na telefonický rozhovor mezi Merzem a Netanjahuem mluvčí vlády Stefan Kornelius uvedl, že je naléhavě nutné okamžitě umožnit přísun dostatečného množství humanitární pomoci do pásma Gazy a zajistit její bezpečnou distribuci.

Zprostředkovatelské státy Katar a Egypt oznámily, že zintenzivní své úsilí o obnovení nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem o příměří v pásmu Gazy.

Oba státy ve svém prohlášení uvedly, že chtějí sblížit postoje obou válčících stran a vyjasnit sporné otázky.

Náčelník izraelského generálního štábu Ejal Zamir nařídil rozšíření pozemní ofenzívy do dalších oblastí pásma Gazy.

Oznámila to izraelská armáda poté, co šéf armády navštívil jednotky na jihu bojující pobřežní oblasti. "Jsme uprostřed silné a neúprosné operace," řekl Zamir vojákům.

Podle izraelské armády byla opět zachycena raketa vypálená z Jemenu.

Poplašné sirény se předtím rozezněly v několika oblastech Izraele, včetně pobřežní metropole Tel Avivu, v okolí Jeruzaléma a na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle oficiálních zpráv nebyly zpočátku hlášeny žádné oběti ani škody.

Podle Hamásu bylo při izraelských útocích v pásmu Gazy zabito celkem 30 lidí v humanitárních distribučních centrech. Další desítky osob byly údajně zraněny.

Humanitární nadace pro Gazu (GHF) to popřela. "Naše pomoc byla dnes distribuována bez incidentů," uvedla v prohlášení. Celkem bylo od zahájení operace před šesti dny rozdáno více než 4,7 milionu jídel.

"Jsme si vědomi fám aktivně šířených Hamásem ohledně údajných úmrtí a zranění, ke kterým dnes došlo," pokračovala. "Jsou nepravdivé a vymyšlené."

Mediální kancelář Hamásu informovala o izraelském útoku v nárazníkové zóně v Rafáhu na jihu pásma Gazy, kde nadace distribuovala pomoc.

Již delší dobu se spekuluje o tom, že se Izrael připravuje na útok na íránská jaderná zařízení.

V Izraeli panují obavy, že Teherán usiluje o výrobu jaderné bomby, která by mohla ohrozit existenci židovského státu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zjistila, že množství v Íránu vyrobeného uranu, který je téměř vhodný pro výrobu zbraní, se během krátké doby zvýšilo téměř o 50 %. Netanjahu v návaznosti na tuto zprávu vyzval mezinárodní společenství k rychlým opatřením.

Zvláštní vyslanec USA Witkoff nyní předložil vedení v Teheránu "podrobný a přijatelný návrh", citoval americký zpravodajský web "Axios" a další média mluvčí amerického prezidenta Donalda Trumpa Karoline Leavittovou.

Jak se agentura dpa dozvěděla z kruhů Hamásu, chce, aby se izraelská armáda po vstupu příměří v platnost ve větší míře stáhla z uzavřeného pásma Gazy.

Islamisté chtěli také stanovit, že pokud nebude do 60 dnů dosaženo dohody o trvalém příměří, bude dočasné příměří automaticky prodlouženo na neurčito, citoval americký zpravodajský web "Axios" informovaný zdroj. Hamas požadoval příměří trvající až sedm let, uvedl izraelský představitel pro deník Times of Israel.

Hlavním sporným bodem však byl požadavek islamistů na záruky ze strany USA za ukončení války, uvedl Axios. Izraelská vláda premiéra Netanjahua však příměří, které by válku ukončilo, striktně odmítá. Kritici ji obviňují, že chce z vnitropolitických důvodů pokračovat ve válce v pásmu Gazy donekonečna.

Návrh USA předpokládá propuštění 10 rukojmích z pásma Gazy a předání ostatků dalších 18 unesených.

Na oplátku mají být z izraelských věznic propuštěni palestinští vězni. Hamás je ochoten s tímto jádrem návrhu souhlasit. Zároveň si však teroristická organizace klade další podmínky.

Jak se agentura dpa dozvěděla z kruhů teroristické organizace, islamisté například požadují delší lhůtu pro propuštění rukojmích, než s jakou počítá Witkoffův plán.

Tato změna má zabránit tomu, aby izraelský premiér Benjamin Netanjahu po propuštění prvních deseti rukojmích přerušil rozhovory o trvalém příměří, jak to udělal při předchozím lednovém příměří, uvedl deník Times of Israel s odvoláním na zdroj zapojený do rozhovorů.

Hamas musí přijmout současný návrh na příměří, které bude zpočátku omezeno na 60 dní, a poté bude možné již příští týden vést další rozhovory o trvalém ukončení války v Gaze, napsal Witkoff na X. stránkách.

Plán však neobsahuje záruku konečného zastavení bojů - ačkoli to byl doposud klíčový požadavek Hamásu. Islamisté se ho zřejmě drží.

"Záruky proti obnovení agrese" byly Witkoffovi zaslány jako součást odpovědi, dozvěděla se agentura dpa z kruhů Hamásu.

Islamistický Hamás v Pásmu Gazy souhlasil s klíčovým bodem plánu příměří, který předložil americký zprostředkovatel Steve Witkoff (68).

Jak organizace oznámila na svém kanálu Telegram, její odpověď USA zahrnuje závazek částečného propuštění izraelských rukojmích výměnou za propuštění palestinských vězňů Izraelem.

Witkoffův plán předpokládá, že během 60denního příměří bude Izraeli předáno deset rukojmích a ostatky dalších 18 obětí Hamásu. Izrael předpokládá, že v současné době je v rukou Hamásu 20 až 23 žijících rukojmích a nejméně 35 těl unesených.

Podle Witkoffova plánu mají obě strany jednat o propuštění zbývajících rukojmích během 60denního příměří výměnou za ukončení války. Neexistuje žádná záruka konečného zastavení bojů - to však byl doposud hlavní požadavek Hamásu. Do jaké míry Hamás na tuto část plánu nyní reagoval, zůstává nejasné.

Podle palestinských zpráv bylo během jediného dne izraelskými útoky v Pásmu Gazy zabito nejméně 60 lidí.

Ministerstvo zdravotnictví, které ovládá islamistické hnutí Hamás, rovněž informovalo o 284 zraněných za posledních 24 hodin. Ministerstvo nerozlišuje mezi bojovníky a civilisty.

Podle izraelského letectva provedlo dva útoky na cíle v Sýrii.

Oba byly namířeny proti skladům zbraní poblíž Latákíje na pobřeží Středozemního moře, oznámila izraelská armáda. Jeden z těchto skladů obsahoval rakety určené k ostřelování lodí, zatímco druhý obsahoval rakety protivzdušné obrany.

Syrská observatoř pro lidská práva se sídlem v Londýně oznámila, že izraelské nálety zasáhly kasárna v oblasti Latákíje. Došlo k silným výbuchům. Zpočátku nebyly k dispozici žádné informace o obětech nebo zraněných.

Americký prezident Donald Trump (78) vyjádřil přesvědčení, že by mohlo být brzy dosaženo příměří ve válce v Gaze.

Válčící strany jsou "velmi blízko" dohodě, řekl Trump novinářům v Bílém domě. Šance tu je. "Dáme vám vědět ještě dnes nebo možná zítra," řekl.

Podle Bílého domu Izrael přijal návrh USA na dočasné příměří ve válce v Gaze. Zatím však není jasné, zda na návrh přistoupí i islamistický Hamás. Podle Hamásu plán stále zkoumá.

Ministr zahraničí Johann Wadephul (62) chce přezkoumat a případně omezit dodávky německých zbraní kvůli izraelským akcím v pásmu Gazy. Politik CDU to oznámil v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung.

Wadephul uvedl, že Izrael musí být schopen bránit se německými zbraňovými systémy i proti hrozbám například ze strany Hútíů, Hizballáhu nebo Íránu. "Další otázkou je, zda to, co se děje v pásmu Gazy, lze sladit s mezinárodním humanitárním právem. To zkoumáme a na základě tohoto zkoumání v případě potřeby povolíme další dodávky zbraní." Na otázku, zda by to mohlo vést k částečnému zastavení dodávek, vysvětlil: "To je to, co říká formulace."

Podle palestinských zpráv došlo při izraelských útocích na cíle v Pásmu Gazy k dalším úmrtím.

Podle lékařských zdrojů v Pásmu Gazy zemřelo od včerejšího večera v napadené pobřežní oblasti nejméně 28 lidí. Tuto informaci se zpočátku nepodařilo nezávisle ověřit.

To odpovídá více než 23 000 rozdaných potravinových balíčků, oznámila nadace. V oblasti jsou zatím otevřena tři distribuční centra nadace.

Francouzský prezident Emmanuel Macron (47) vyzval k přijetí rozhodnějších opatření proti Izraeli, pokud země rychle nezlepší humanitární situaci v pásmu Gazy.

"Pokud v nadcházejících hodinách a dnech nedojde k žádné reakci, která by odpovídala požadavkům humanitární situace, musí být kolektivní postoj samozřejmě zpřísněn," řekl Macron během návštěvy Singapuru. Vše závisí na rozhodnutí izraelské vlády.

Macron dále uvedl: "Dnes je zcela jasné, že nemůžeme připustit, aby situace pokračovala." Blokáda humanitární pomoci vedla k nepřijatelné situaci na místě. Prioritou je, aby byla distribuována voda, potraviny a léky a zranění lidé mohli opustit pobřežní pásmo.

Od té doby izraelská armáda bojuje proti Hamásu v pobřežní oblasti, která byla od té doby značně poničena.

Před necelými dvěma týdny zahájila novou velkou ofenzívu. Od té doby jsou denně hlášeny desítky mrtvých. Deklarovaným cílem Izraele je zcela zničit Hamás a osvobodit poslední rukojmí, která extremisté drží. Akce Izraele jsou ostře kritizovány doma i v zahraničí.

Situace přibližně dvou milionů lidí v hustě obydleném pobřežním pásmu se dramaticky zhoršila. Podle Úřadu OSN pro pomoc při mimořádných událostech je humanitární situace "bezútěšnější než kdykoli předtím". Podle zdravotnického úřadu kontrolovaného Hamásem bylo od začátku války zabito více než 54 200 Palestinců. Třetinu z nich tvořili nezletilí. Údaje úřadu nerozlišují mezi bojovníky a civilisty.

Hamás nedávno odmítl dočasné příměří. Požaduje stažení izraelských vojsk z Gazy a trvalé ukončení války.

Zvláštní vyslanec USA Witkoff však ve středu v Bílém domě vyjádřil optimismus ohledně šancí na možné příměří a dlouhodobější mírové řešení konfliktu.

Hamás potvrdil, že od zprostředkovatelů obdržel návrh USA na příměří.

Ve svém prohlášení palestinská teroristická organizace rovněž prohlásila, že návrh "zodpovědně" posoudí. Jakákoli odpověď bude "vycházet ze zájmů palestinského lidu".

Podle jejích informací Hamás s plánem zatím nesouhlasil, uvedla Trumpova mluvčí Leavittová. Podrobnosti o současném návrhu neuvedla. USA však doufaly, že dojde k příměří. Pokud bude dosaženo dohody, Bílý dům o tom bude informovat, uvedla Leavittová.

Zda dojde k novému příměří i v pásmu Gazy, se teprve uvidí.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle izraelských médií rodinám rukojmích sdělil, že v zásadě souhlasí s novým návrhem zvláštního vyslance USA Steva Witkoffa na dočasné příměří.

Hamás je nakloněn dohodě, ale "s určitými výhradami", uvedl deník Times of Israel s odvoláním na dva nejmenované zdroje. Očekává se, že jednání budou pokračovat ještě nejméně několik dní.

Podle zpráv izraelských médií Witkoffův nový návrh předpokládá 60denní příměří. Kromě toho by mělo být do týdne ve dvou etapách propuštěno deset rukojmích zadržovaných v pásmu Gazy.