Drezden – Krátce před pádem Berlínské zdi se DDR podařilo založit kolonií na Měsíci a přemístit 120 000 věrných soudruhů. Od té doby existuje dělnicko‑zemědělecí stát – nepozorovaný západními zpravodajskými službami – ve vzdálenosti 380 000 kilometrů. Před několika měsíci však maskování bylo opuštěno. Nyní desítky propagačních videí na pozemských sociálních médiích vypráví o harmonickém životě na socialistickém Měsíci.

Erich Honecker, který po setkání s mimozemšťany vypadá, že se opět vrací do mladých let, je stále velkým předsedou Státní rady. I pro mnoho obyvatel Měsíce se zdá, že čas zůstal stát ve věku 30 až 40 let. Zářivě v 80. letech se usmívají do kamery a hlásí nejnovější úspěchy na svých pracovištích – bojových polích pro mír, samozřejmě.

V energických agitkačních filmech ve stylu „Aktuální kamera“ se hovoří o plnění plánů a pokroku ve VEB Weltraumgurke nebo v Kombinátu Kosmosmilch. Pracovníci jezdí i na Měsíci Trabantem. Vědcům VEB Sachsenring se podařilo, aby díky nižší gravitaci na našem měsíčním tělese dokázal také létat.

Je to pestrý a fantastický svět na DDR měsíční základně. Pokud věříte komentářům na YouTube nebo TikToku, mnoho lidí by se tam chtělo přestěhovat.

Bohužel tento vysněný místo existuje jen na internetu. Filmy byly vytvořeny umělou inteligencí (KI), včetně hlasu moderujícího agitátora. Za projektem DDR měsíční základny stojí Philipp Ladage (31) z Hannoveru.

Ostalgie se tímto učencem obchodního řemesla a studovaným ekonomem vůbec nezabývá: „Není to moje věc glorifikovat nebo zlehčovat DDR. Celé to probíhá ve fiktivní realitě, která má především bavit.“

To se jí nyní daří mimořádně úspěšně. Přibližně před dvěma lety začala Ladage experimentovat s umělou inteligencí. Nápad vystřelit Ericha Honeckera na Měsíc vznikl během telefonátu s jejím bratrem.

A umělá inteligence nepotřebuje vlastní fantazii, pokud jí přesně vysvětlíte, jaké sekvence má vytvořit. První film o DDR na Měsíci byl kliknut více než 100 000krát. Od té doby komunita fanoušků neustále roste.

Ta se dozvídá o svižných pochodech k státnímu svátku ve velké lidové síni. Nebo o nových exponátech v kosmickém muzeu Sigmunda Jähna. Zprávy přicházejí o úspěšné kolektivizaci měsíčního prachu, o rekonstrukci berlínské televizní věže či chemnitzského Karl‑Marx‑nichelu. Mnoho východních Němců se v tomto světě fantazie na chvíli cítí jako na straně vítězů dějin.

Když pracující odejdou na svůj socialistický odpočinek, trénují v provozních sportovních společenstvích nebo v kosmických skafandrech dělají popgymnastiku v drsné měsíční krajině. Pak si připijí Muckefuckem nebo energetickými drinky – příchutě Špreewaldská okurka nebo Bautzener hořčice.

Samozřejmě se převážně obsluhují klasické stereotypy o NDR, včetně frontování a „sächseln“. Přesto se v lásce k detailu odhaluje humor, za nímž by se dalo podezřívat spíše DDR‑insider.

Philipp Ladage z neštěstí pozdě a příliš západně narozené země se tak nemohl vůbec seznámit s touto oblastí: „Vždy jsem se zajímal o historii a zejména o NDR. Moje východní příbuzné mi také hodně vyprávěli. Mnoho se dozvíte, když si pustíte staré propagační filmy.“

Ale i aspekty NDR, které si nikdo určitě nepřeje, stále existují na měsíční základně.

Komunisté měsíční bezpečnosti se šmejdují v soukromém životě a vyšetřují lidi, kteří odpadli od socialistické víry. Když se podařilo odvrátit pokus o útěk, postavili obrovskou zeď. Tady se neříká antifašistický ochranný val, ale socialistické dílo proti měsíčnímu prachu.

Obzvláště často se kliká na krátká videa, kde měsíční Ossi při tanci v kulturním domě k hudbě gramofonového podnosu Klausa Kosmonauta otřásají tanečními nohami. Nebo když nosící kníry pracující lidé v hostinci v obytné zóně HO připíjejí družkám s rozepnutými blůzami.

AI dokonce složila měsíční základnový šláger, který je předváděn ve stylu „Ein Kessel Buntes“ – zpěvačkou, která trochu připomíná Reginu Thoss.

Typický východoněmecký problém prázdných regálů v obchodní hale se spíše vyskytuje v pozemském e‑shopu Philippa Ladageho. Protože fanoušci před Vánocemi přicházeli v davu, musel některé produkty označit jako „Bohužel vyprodáno, soudruhu!“. Plakáty a pohlednice s motivy NDR na Měsíci jsou obzvláště oblíbené, ale také trička, hrnky či nákupní tašky.

Ladage si už nemůže nechat práci v maloobchodu. Jako AI‑umělec si nyní vydělává peníze tím, že pro firmy vytváří malé reklamní filmy. Měsíční základna má ale dál růst: „Pro mě je projekt stále na začátku. Možná vznikne hraný film, seriál nebo videohra. S pokrokem techniky může jednou vzniknout procházetelná virtuální svět.“ Socialistickému kosmu nejsou žádné hranice.

Info: ddr-mondbasis.de.